Jak vybrat vázací bod?

Neztraťte se v pestré nabídce různých tvarů, nosností, průměrů či barev a vyberte ten pro váš provoz nejvhodnější vázací bod (který vám dlouho vydrží a nezaplatíte za něj zbytečně moc).

Obsah článku:

1.   Jaké typy a kategorie vázacích bodů existují?

2.   Které faktory vzít při volbě vázacího bodu do úvahy?

3.   …a jak podle nich určit maximální povolenou nosnost bodu (WLL)?

4.   Který typ se tedy na co používá?

5.   Jaké nejčastější chyby uživatelé při výběru vázacího bodu dělají?

6.   Už vím potřebný typ – jak si vybrat v moři různých značek?

7.   Naše obchodní nabídka: Co nejnižší cena s garancí kvality dle normy.

8.   Přetrvávají nejasnosti? Na těchto kontaktech vám rádi pomůžeme. 

1.   Jaké typy a kategorie vázacích bodů existují?

Vázací body jsou kovová oka různého tvaru. Přivaří se nebo přišroubují na břemena a umožňují tak uchycení háku jeřábu a následné zvedání břemene.

Existují dva základní druhy vázacích bodů: a/ body šroubovací a b/ body navařovací.

Ad a/ Šroubovací vázací body

Vázací šrouby můžeme rozdělit na dvě podkategorie:

Historické pevné vázací body, tedy vázací šrouby (či matice) s nepohyblivým okem. Vyrábějí se v obyčejné DIN verzi, lepší jsou z vysokopevnostní oceli a některé mohou mít navíc ještě zesílený krk pro zvýšenou odolnost a nosnost. Hodí se hlavně na základné vertikální zvedání jedním vazákem. Mohou zvládnout i složitější manipulace, ale s jejich užitím se pojí hodně omezení a rizik.

Modernější otočné vázací body tato omezení a rizika překonávají chytře vylepšenou konstrukci s pohyblivým okem.  Ve srovnání s pevnými body o stejném průměru mají lepší parametry, hlavně vyšší nosnosti pro specifické manipulace (typicky pro zavěšení vícepramenného vazáku pod úhlem).

Míra flexibility ok – a tedy i univerzálnosti, bezpečnosti a také „blbuvzdornosti“ jejich používání – se u různých typů liší. Jde o to, do jaké míry se bod umí bez poškození či ztráty nosnosti přizpůsobit směru působící síly. Jinak řečeno zda:

 1/ Je či není jejich základna schopna rotace, tj. otáčení ve směru síly? a

 2/ Do jaké míry je oko (pivot) polohovatelné a povoleně zatížitelné i pod úhlem?

Z hlediska flexibility oka tak můžeme rozlišit 4 typy šroubovacích vázacích bodů:

1. 1. „obyčejné“ pevné vázací šrouby (resp. matice) s nepohyblivým okem
   2. vázací body otočné (v naší nabídce např. IGA SKP nebo YOKE SPK)
   3. vázací body otočné a navíc sklopné (např. IGA LB nebo YOKE LBO)
   4. vázací body otočné, sklopné, a ještě vybavené ložiskem (např. IGA SP nebo YOKE SPO Superpoint)

Ad b/ Navařovací vázací body

Samostatnou specifickou kategorií jsou pak navařovací vázací body. Základna bodu je přivařena k povrchu břemene,  oko/pivot může mít podobu vázacího háku napevno nebo sklopného oka, polohovatelného v rozsahu 180°.

2.   Které faktory vzít při volbě vázacího bodu do úvahy?

Všechny níže uvedené faktory spoluovlivňují, jak maximálně těžké břemeno můžete na zvolený vázací bod bez rizika pověsit (mezní nosnost bodu je tedy vždy situační, záleží na konkrétním způsobu zavěšení, jak jej právě plánujete použít).

• Místo upevnění vázacích bodů na břemeni = potřebujete vázací body na horní části nebo zboku? Jinak řečeno: bude bod namáhán jen tahem nebo navíc i páčením do strany?

• Způsob, resp. úhel zavěšení vazáků k bodu = budete zvedat jedním pramenem vazáku jen vertikálně nahoru nebo bude váha břemene rozložena do více pramenů, které se z háku jeřábu rozbíhají pod úhlem – a vázací bod je tedy pak zatěžován jak tahem, tak částečně i páčením do strany?

• Kde má břemeno těžiště? = Rozhodující je, zda je váha břemene rozložena symetricky (všechny body nesou zhruba stejně) nebo je jeho těžiště asymetricky vychýleno (vázací body na jedné straně se jen vezou, zatímco body na straně těžiště to musí odmakat za ně…).

• Délka zavěšení břemene = půjde o krátké vertikální „zvednout – položit“ nebo bude břemeno dlouhodobě zavěšeno?

• Vznikají při jeho užití časté dynamické rázy? (tedy okamžiky skokového nárustu zatížení, např. při zhoupnutí břemene nebo jeho přetočení v závěsu)

• Bude s břemenem v závěsu manipulováno? Tedy potřeba jej v závěsu otáčet kolem svislé či vodorovné osy?

• Jaká je teplota provozu, kde bude užíván? Pokud překračuje 100°, je povinné redukovat mezní zatížení (WLL – viz níže) dle stanovených koeficientů (mohou se u různých výrobců mírně lišit), např.:
  • od -40 °C do 100 °C = lze používat bez nutnosti redukce
  • od 100 °C do 300 °C = jen 90 % WWL vypočteného pro daný způsob použití
  • od 300 °C do 400 °C = jen 75 % WWL vypočteného pro daný způsob použití

Všechny tyto faktory (a případně i další) se tedy podílí na tom, kolik je povoleno na bod maximálně pověsit – odborně řečeno jaká je hodnota limitu pracovního zatížení (označováno jako WWL z anglického working load limit).

3.   …a jak podle nich určit maximální povolenou nosnost bodu (WLL)?

WWL je pracovní mezní nosnost vázacího bodu. Stanovuje maximální normou povolenou hmotnost, kterou můžete daný bod při konkrétním způsobu užití zatížit.

Povolená pracovní mezní nosnost se samozřejmě liší od absolutní nosnosti. Ta je několikanásobně větší a odkazuje k ní tzv. bezpečnostní faktor vázacího bodu. Jeho hodnota bývá uváděna jako  násobek stanovené WWL – např.  1:4, 1:5, 1:7 atp. Faktor nám říká, že bod je připraven v kritických chvílích unést 4x, 5x či 7x víc, než je na něm napsáno. Jde o bezpečnostní pojistku, že bod vydrží výše zmiňované dynamické rázy, tedy náhlé skokové nárůsty zatížení např. při prvotním prověšení vazáku nebo při přetočení břemene v závěsu… Rozhodně ale nejde o výzvu k překračování max. povolené nosnosti a tím furiantskému koledování si o rozdrcenou nohu nebo vězeňské tepláky…

Hodnot WWL, tedy pracovní mezní nosnosti, pro konkrétní vázací bod je několik, není jen jedna. Pro každý způsob použití bodu (viz faktory výše, hlavně místo upevnění a úhel zatížení bodu) je vždy třeba samostatně spočítat specifickou hodnotu WWL.

Hodnoty WWL pro jednotlivé způsoby použití lze výrobcem poskytnuté tabulky nosností. Pokud hodnota pro zvolený typ využití v tabulce chybí, je třeba ji odvodit z výchozí hodnoty WLL (tu výrobce uvádí vždy) dle normou předepsaných redukčních koeficientů.

Tuto výchozí hodnotu WWL na našem eshopu naleznete v technickém či katalogovém listu u každého bodu. Znovu zdůrazňuji, že se vztahuje jen k jednomu konkrétnímu způsobu použití bodu. Tím je „obyčejné“ přímé zvedání jedním pramenem. Předepisuje nám tedy “že daný vázací bod, našroubovaný na horní ploše břemene a zvedaný vertikálně jednopramenným vazákem, smí být zatížen maximálně břemenem např. o hmotnosti 2 tuny“.

Je-li bod zatěžován jakkoliv specificky (viz všechny výše vyjmenované faktory), je třeba tuto výchozí mezní hodnotu přepočítat/redukovat dle normou předepsaného koeficientu. Výhodou moderněji konstruovaných typů oproti jednoduchým vázacím šroubům s okem jsou příznivější koeficienty. Moderní bod unese mnohem více než „obyčejný“ vázací šroub stejného průměru a pro specifické způsoby manipulace má také předepsány menší redukce mezních nosností.

Tabulka: Vzájemné srovnání nosností různých typů vázacích bodů o stejném průměru

Orientační srovnání hodnot maximálního pracovního zatížení (WWL) pro různé typy vázacích bodů, použitých pro různé způsoby zavěšení břemene, naleznete v tabulce níže. Hodnoty jsou uvedeny v tunách, porovnávány jsou vždy šrouby se stejným průměrem závitu M12 (pro větší velikosti závitu platí samozřejmě jiné, větší nosnosti, které vždy naleznete v katalogovém listu):

4.   Který typ se tedy na co používá?

Pojďme si teď zrekapitulovat, jaké typy bodů jsou na trhu k dispozici a k čemu se hodí:

4.1. Vázací šrouby (resp. matice) s okem

Tyto nejjednodušší vázací body historicky vychází ze staré německé normy C815. Dříve se využívaly pro všechny typy manipulací – s omezením, že při poškození, např. ohnutí, by se měl šroub okamžitě vyměnit.

V dnešní době, pod vlivem zvýšených nároků na bezpečnost práce (např. dle standardů uznávané německé nezávislé atestové autority DGUV), se od jejich užívání pomalu upouští a jsou nahrazovány univerzálnějšími otočnými vázacími body.

Vázací šrouby mají dvě základní přednosti: jsou levné a mají vysokou nosnost (WWL) pro přímé vertikální zdvihání jednopramenným vazákem. Tato vysoká nosnost však platí pouze při našroubování bodu na horní ploše břemene. Pokud ve vašem provozu zdviháte jen tímto způsobem, tyto body jsou plně dostačující – stojí pár korun a je pro vás zbytečné utrácet za moderní typy.

Hlavní nevýhody těchto bodů jsou také dvě: Tou první je razantní snížení maximálního pracovního zatížení, pokud je našroubujete zboku. Tou druhou je požadavek normy, aby osa oka byla vždy přesně zarovnaná ve směru působící síly, nikoliv kolmo k ní (přípustnou i nepřípustnou polohu při zatížení bodu ukazují obrázky níže).

Pokud v 90 % případů zvedáte břemena jednopramenným vazákem přímým tahem a pak se dostanete do situace, že musíte použít vícepramenný závěs, riskujete poškození bodu. Při plném dotažení může být oko šroubu nevhodně natočeno, při zvednutí se pootočí, vyšroubuje, ohýbá se a vznikají v něm trhliny. Následně se zvyšuje nebezpečí, že bod se později utrhne i v situaci, kdy jej používáte v souladu s předpisy.

Jestliže tedy používáte vícepramenné závěsy a/nebo boční umístění bodů, zvažte využití některého typu otočného vázacího bodu, které se umí při zátěži pootočit ve směru působící síly.

4.2 (Základní) otočné vázací body

Jak jsme si ukázali výše, volba bodu závisí mj. na jeho plánovaném umístění, úhlu zavěšení a počtu pramenů vazáku.

Pro horní umístění bodů a zavěšení pod úhlem (max. 60°) se hodí základní otočné body, např. YOKE SPK či IGA SKP.

Pokud se vejdete v tabulce nosností pro tento typ závěsu (tedy vejdete se se svojí potřebou do redukované nosnosti), tak jsou rozhodně dobrou volbou, nebál bych se je z hlediska bezpečnosti práce používat pro vícepramenné závěsy – a cenově jsou pořád nejdostupnější ze všech otočných vázacích bodů.

4.3 Otočné vázací body sklopné

Pokud byste měli problém s redukcí nosností (tedy nedaří se vám vejít do tabulky nosností pro výše uvedené typy bodů)– tak bych zvažoval otočné body sklopné (IGA LP nebo YOKE LBO, případně jeho prodlouženou verzi LBO/L).

Tento typ šroubu se vždy natočí správně, bez nepovoleného přetěžování. Sklopné otočné vázací body jsou trochu dražší než základní otočné body, ale mají několik výhod: mají nižší redukce nosností pod úhlem a dá se u nich variovat délka šroubu. Ten navíc smí být užit i mimo závit. Pokud je na břemenu nějaký otvor (který ale nesmí mít průměr o mnoho větší než je průměr šroubu), klidně i bez závitu, lze šroub provléknout otvorem a na druhé straně zajistit maticí a používat i tímto způsobem.

Pokud dojde k ohnutí šroubu, má tento typ další výhodu: výrobce poskytuje náhradní díly (“repair kit”) . Lze tedy vyměnit jen samotný šroub, což je levnější než výměna celého vázacího bodu.

4.4  Otočné vázací body sklopné s ložiskem

Specifickou aplikací je umístění vázacích bodů zboku břemene. Všechny výše uvedené typy mají nevýhodu, že při bočním našroubování může při zatížení bodu dojít k „seknutí se“ oka/pivotu vázacího bodu. Oko/pivot se tahem prudce překlopí a zasekne se – základna se proto nemůže natočit ve směru působící síly. Břemeno je pak zvedáno nikoliv „po šroubu“, ale „přes šroub“, což není přípustné.

A právě pro tento typ manipulace s upevněním zboku byly vymyšleny vázací body s ložiskem (IGA SP či YOKE SPO Superpoint).

Tyto body se vždy i základnou i pivotem automaticky natočí tak, jak je potřeba a zcela tedy odpadá riziko „seknutí se“ bodu v nevhodné poloze a jeho nepřípustného přetěžování (s rizikem utržení a škody na zdraví či břemenu).

Tento typ je tedy nejodolnější, má nejvyšší nosnosti, dobře se s nimi manipuluje, samovolně se nastavují do ideální polohy – proto jsou nejvhodnější pro náročnější manipulace, jako je otáčení zavěšených břemen, zvedání asymetrické zátěže atp.

5.   Jaké nejčastější chyby uživatelé při výběru vázacího bodu dělají?

Nejtypičtější chyby při volbě a užívání vázacích bodů:

• špatně zvolený typ bodu (bod je používán na typy manipulací, ke kterým není určen)
• zvolen příliš malý (typicky oko příliš malé pro hák),
• nevhodně umístěný,
• nedostatečně upevněný (např. závit není dotažený nebo se povolil vlivem nežádoucího natočení bodu ve směru působení síly)
• není zarovnán ve směru působení síly (např. když plně našroubuje do závitu, tak je oko špatně natočeno a pak na něj působí nepovolené tlaky – pokud se takové oko pootočí ve směru síly, tak pak není plně dotaženo a zase dochází k nepovolenému přetěžování závitu…
• nerespektování instrukcí k jeho užívání (bod je používán v rozporu s návodem, který vždy striktně vychází ze závazných norem pro užívání těchto vázacích prvků)
• nedbale dělaná kontrola před použitím bodu (užívání bodů, i když mají zjevné deformace, ohnutí atp.)
• nedodržení povinných ročních revizí – nepřehledná papírová evidence, chybějící štítky, z toho důvodu bod není identifikovatelný a je pak používán bez revize (a bez znalosti historie bodu a jeho pravidelné kontroly)

6.   Už vím potřebný typ – jak si vybrat v moři různých značek?

Má barva vliv na funkci (?)

Když jsme si něco řekli o konstrukci a určení různých typů vázacích bodů, zaměřme se na jejich barvu. Dostupné jsou body růžové, žluté, oranžové, červené, fialové, modré, nerezové a mnohé další.

Znamená to snad, že barva hraje z funkčního hlediska nějakou roli?  To samozřejmě ne, barva „nemá na funkci vliv“ – má pouze marketingovou roli vizuálního odlišení se od konkurence.

Liší se tedy – kromě barev – nějak vázací body různých výrobců? Např. svojí kvalitou či vlastnostmi? Odpověď je: „Ano i ne.“

Výchozí kvalita je u všech výrobců stejná. To je dáno tím, že každý vázací bod, nabízený na českém (potažmo evropském) trhu, musí bezpodmínečně splňovat všechny bezpečnostní i kvalitativní nároky předepsané normou ČSN EN 1677-1.

Některé zavedené firmy pak k tomuto základnímu standardu nabízí pro náročnější zákazníky vždy ještě nějaké dílčí vychytávky navíc, např.:

• zabudovaný identifikační RFID/NFC čip;
• o něco menší redukce pro specifické úhly zavěšení;
• (nevratně) proměnlivou barevnost užitého materiálu, vizuálně indikující vysokou provozní teplotu vázacího bodu (a tedy možné riziko změny jeho mechanických vlastností);
• speciálně konstruované pojistky či integrované upínací klíče nebo
• ještě více odlehčený typ použité oceli atp. atp.

Nejznámější značky vázacích bodů

Historickým průkopníkem v konstruování moderních vázacích bodů s vysokým standardem bezpečnosti je německá firma RUD. Mezi další renomované značky s mnohaletou zkušeností s vývojem a výrobou tohoto specifického sortimentu patří mj. firmy YOKE (Taiwan), Pewag (Rakousko), Carcano (Itálie), Codipro (Lucembursko) a v anglosaském světě např. Crosby (USA).

Kromě těchto velkých „žraloků“ pak existuje i několik menších, dnes již také zavedených „štik“. Tyto svými parametry téměř totožné výrobky od různých dodavatelů, vždy dle jejich aktuální dostupnosti a v daném okamžiku nejlepší ceny, nabízíme pod naší privátní značkou IGA). Všechny body z této řady nabízejí jistotu zmiňovaného (normovaného) kvalitativního standardu – většinou sice bez nadstandardních vychytávek, zato vždy za mnohem příznivější ceny.

Řada PREMIUM : Značka YOKE. Dobrá cena s prioritou prémiových vlastností

Pro zákazníky se specifičtějšími potřebami v náročnějších provozech (dáno např. teplotami prostředí, extrémní hmotností břemen, vysokou intenzitou používání, složitostí manipulace s břemenem, ale třeba i cenou či choulostivostí břemen atp.), tedy s potřebou co nejpříznivější ceny a důrazem na nadstandardní vlastnosti či parametry, nabízíme sortiment renomované firmy YOKE.

Tato taiwanská firma vyrábí vlastní verze všech klasických i moderních typů vázacích bodů, rozměrově a konstrukčně v podstatě identických jako body firmy RUD.  Body YOKE splňují stejnou normu, firma též disponuje uznávaným německým nezávislým bezpečnostním certifikátem DGUV, její evropský distributor si navíc nechal udělat i německý materiálový (trhací) atest 3.1 – liší se jen barvou a cenou: žlutý vázací bod YOKE vás bude stát zhruba o čtvrtinu míň než kvalitativně a parametrově stejný bod v barvě růžové (RUD).